Obraz Jeana-Paula Belmonda
Nezapomenutelný „Bébel“ už není mezi námi, nicméně díky filmům žije dál. Vybral jsem si pěknou fotku z doby, kdy byl Belmondo na vrcholu a rozhodl jsem se namalovat si jeho portrét.
Zde najdete podrobnější pohled na mou tvorbu formou článků. Ve zkratce tak získáte představu, jak obraz postupně vzniká až do výsledného konce.
Nezapomenutelný „Bébel“ už není mezi námi, nicméně díky filmům žije dál. Vybral jsem si pěknou fotku z doby, kdy byl Belmondo na vrcholu a rozhodl jsem se namalovat si jeho portrét.
Zde je vidět už finální obraz. Níže si můžete prohlédnout jak obraz vznikal v jednotlivých fázích. Obraz jsem maloval podle fotky, ovšem snímek neměl v podstatě žádné mraky, jen modrou oblohu.
Náhodou jsem na internetu narazil na starou fotografii, která mě na první pohled fascinovala. Pilot s cigaretou a klidným výrazem projíždí smykem zatáčku ve formuli ze čtyřicátých let.
Již delší dobu pracuji na ilustracích do nově vznikající knihy hororového žánru s názvem Hrůzy v Michiganu od prozatím neznámého autora Pavla Bartáčka. Obrázky vznikají průběžně spolu s knihou.
Cílem obrazu bylo dostat čtyřčlennou rodinu na luxusní motorovou loď. Jednalo se o narozeninový dárek a vlastně takový pohled do reálné budoucnosti. Od klienta jsem dostal kupu fotografií rodinky a odkaz na web s prezentací motorové lodi. Ano, tento obraz nevychází z jedné fotografie.
Dle staroindických Véd se zjeví na konci temného věku Kali, kdy drtivá většina lidstva bude žít už jen jako zvířata a veškerá lidskost a duchovní moudrost bude téměř zapomenuta, Nejvyšší Osobnost Božství jako Kalki avatar, který zničí všechny bezbožné, aby byl následně se zbytkem přeživších započat nový cyklus věků a na zemi se vrátilo zpět dobro, moudrost, zbožnost…
Kdo by neznal tuto krásku let dávno minulých. Ačkoliv je tomu už přes padesát let, co za dodnes nevyjasněných okolností opustila tento svět, pořád je pro spoustu lidí inspirací. Její nezapomenutelné pózy a smích učaroval i mě a tak jsem se rozhodl udělat si vlastní portrét Marilyn 🙂
Jedná se o zimní výjev z druhé světové války, kdy se Hitlerovo Německo neúspěšně snažilo dobýt Moskvu. Konkrétně jde o Stíhací eskadru 53 (Jagdgeschwader 53 „Pik As“, zkráceně JG 53), která měla ve znaku pikové eso a výraznou žlutou barvu na čumáku letadel. Tato eskadra disponovala mými oblíbenými letouny Messerschmitt Bf 109 v několika verzích.